OBRAZ

Malovaný obraz mým pohledem,

v něm prší slaný déšť.

Námětem zrovna zvoleném,

já nechávám se vést.

Leč na prodej není a nehodí

a nehodí se balit mašlí.

Jeho city prázdně na mě hledí

a ty mé moc hluboko zašly.

Paleta barev po zemi stéká

a pro jinou se tvoří.

To všechno mě leká,

to všechno mě moří.

Chápu, že se nemůžu zalíbit,

jsem pro něj figurka pouhá.

Jak moc chtěla bych ho políbit,

je to však jen moje touha.

Kéž by obraz uměl mluvit,

kéž nechal by mě rozkoukat.

K temnému stínu lehce se tulit,

a jeho slovům naslouchat.

Rozeznávám tahy matné,

ta malba je tak bezchybná.

Na rozmočeném plátně

zůstala silueta nehybná.